Zákon reality



Když se snažíme měnit svět podle svých přání a snů, často slyšíme: Nebuď takový snílek, musíš být přece realista! Jak můžeme uskutečnit své sny a zároveň být realističtí? Sny se přece nedají realizovat nikde jinde než právě v realitě. Jak se tedy sny stávají realitou?

Věda ukázala, že člověk nevnímá to, co tu je, nýbrž to, o čem se domnívá, že tu je. Každý nosí své brýle, skrz něž vnímá svět jinak. Nevidíme očima, nýbrž ve skutečnosti mozkem. Oko totiž mozku zprostředkovává jen signály přijatých světelných vjemů. Teprve v mozku jsou tyto podněty zpracovávány na barvy a tvary a interpretovány.


Ve skutečnosti tedy neexistuje ani světlo, ani barva, nýbrž pouze energie různých vibrací. V podstatě bychom mohli klidně říct, že realita sama o sobě neexistuje. Vzniká teprve naším „překladem", tím, jak „interpretujeme" vibrace. Realita je také ale zdáním jen zdánlivě. Jakmile se zabýváme skutečností za tímto zdáním, musíme se připravit na to, že vstoupíme do úplně jiného světa. V tomto novém světě zjistíme, že stvoření v každém okamžiku začíná „v hlavě" a že každý si svou realitu sám vymýšlí neboli „tvoří". To současně ukazuje jednotu hmoty, ducha a skutečnosti.


Přesto je realita mnohem víc než jenom zdáním. To nám ukazuje i moudrost řeči.
Slovo „realita" obsahuje slabiky re a al. Re nebo ra bylo ve starém Egyptě označení slunečního boha, platilo jako symbol zdroje energie, vibrace, světla. Al poukazuje na univerzum, na celek. Slovo realita tedy znamená „celek" neboli „všechno je energie různých vibrací". To je realita.


V bibli, v knize Genesis, se píše: Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. „Na počátku" tam ale nestojí. Originál zní: berašt. Be znamená „v" a raš „hlava" Správný překlad by tedy měl znít: "V hlavě stvořil Bůh nebe a zemi".


Na jiné místě se píše: Na počátku bylo slovo. Originál zní: „Na počátku bylo logos". To sice znamená také slovo, ale v první řadě je to myšlenka. Správně by tedy mělo být: „Na počátku byla myšlenka".Realita tedy vzniká v hlavě, je produktem myšlenky a projevuje se ve vnějším světě.

Zákon reality: Realita je to, co bylo stvořeno, skutečnost je to, co vytváří.
Skutečná realita tedy není hmota, nýbrž energie, která na základě rozličných vibrací umožňuje „projevení se" různých forem ve vnějším světě.

Prapůvodcem reality je ale duch, který onu realitu „vymýšlí". Proto jsou právě snílci těmi pravými realisty. A „realisté" jsou lidmi včerejška, kteří se při řízení aut místo dopředu dívají jen do zpětného zrcátka.Naše myšlenky jsou energie, které svými vibracemi vytvářejí události ve vnějším světě anebo je mění. Myšlenky tedy nejsou něco, co se odehrává jen v naší hlavě, nýbrž veškeré stvoření „v naší hlavě" vzniká a stává se REALITOU.

Protože každá myšlenka má energetický potenciál, má také tendenci se uskutečnit. Čím větší je přitom potenciál myšlenek, tím mocněji se prosadí i proti odporu zvenčí. Všechno, co si myslíte nebo jste si kdy pomysleli, zůstává zachováno, nic se neztrácí, všechno se k vám vrátí: jako zážitek, situace nebo okolnost. Energie se totiž nikdy neztratí, naopak, hledá si stejně jako horský potůček cestu do reality. V důsledku toho neexistuje nespravedlnost, neboť se vám může vrátit jedině to, co jste předtím vědomě nebo spíš nevědomě vyslali. Jste dokonce původcem každé příhody, která se vám přihodí.



Realitu lze tedy duchem kdykoliv svobodně určit. Existuje nekonečně mnoho možností, mnoho „filmů", ale jen jeden videorekordér. Musíte se proto rozhodnout, co chcete nechat projevit v realitě, a měli byste to udělat vědomě.