Zákon imaginace

Každá živá představa, která nás naplňuje, má snahu se uskutečnit. Když přitom stojí víra a vůle proti sobě, vítězí vždy víra. Jakákoliv námaha při živé představě způsobí opak.

Každý člověk má schopnost živé představivosti. Dítě nemá jinou možnost než si představovat to, co slyší nebo vidí. Také každý dobrý architekt vidí nejdřív před svým vnitřním zrakem hotový dům, než udělá první čáru na papíře. Mnozí lidé nechali tuto svou přirozenou schopnost „zakrnět" a používají ji už jen ve snu. Je ale možné ji opět probudit.

Obraz je řečí podvědomí a duše. To, co je žádoucí, by mělo být obrazně a detailně zpracováno a představeno v přirozených barvách a přirozeném okolí. Představa by přitom měla být stále dokonalejší. Samozřejmě to může být i formou „filmu".

Vnitřní obrazy určují větší část našeho života. Pokaždé, když podvědomě přijmeme nějaký určitý obraz či představudo svého vědomí, sáhne podvědomí do vnitřního „skladu obrazů", jakési vnitřní „obrazové galerie", a uskuteční je.

Proto bychom si měli vytvořit jasný obrázek požadovaného cílového stavu ve všech oblastech svého života, tyto obrazy si neustále vyvolávat do vědomí a tam je co možná nejdéle a nejživěji držet. Můžeme také zcela vědomě nežádoucí obrazy ze své vnitřní galerie „vymazat" nebo je prostě ve svých představách vyměnit.

K vytvoření živé představy konečného cíle potřebujeme obrazotvornost a představivost, abychom ji dokázali přivést před vnitřní zrak. To umí každé dítě, časem se však tato schopnost vytrácí, protože ji skoro nepoužíváme. Ale všechno, co jsme pozapomněli, se můžeme zase naučit.

Toto obrazové představování se může vztahovat na:

• Konkrétní předměty

• Abstraktní pojmy + hodnoty

• Průběh jednání / film

• Sebe sama


Jako pomůcka pro představování může být použita technika filmového plátna. To znamená, že si představíte prázdné plátno a necháte na něm vzniknout obraz nebo film toho, co chcete.
Jestliže máte pocit, že to nestačí, měli byste si obstarat skutečný obraz. Buď kresbu, nebo fotografii.
Čím je obraz jasnější, tím snadněji se kumuluje energie k jeho uskutečnění. Čím déle a častěji udržujeme obraz na duševní obrazovce, tím díle energie plyne. Důležitá je také identifikace s žádoucím stavem. Jak se pak budu cítit, jak se budu chovat? Jestliže je obraz dostatečně živý, osamostatní se. To znamená, že zpočátku určuji detaily, ale ty pak pozvolna samy vznikají před mýma vnitřníma očima. Až posléze při opakované představě nabudou konečné podoby.

Když takový obraz vidíte svým vnitřním zrakem a udržíte ho po několik minut, znamená to, že už se na duchovní úrovni uskutečnil. Protože ale materiální změny potřebují energii, je k manifestaci na fyzické rovině zapotřebí poskytnout potřebné množství energie a spojit je s obrazem. Jednoduchá změna může být uskutečněna po jednom sezení, větší věc může podle okolností vyžadovat třeba sto sezení. Na duchovní rovině tomu není jinak než ve fyzice.

Když je obraz vytvořen a spojen s dostatečným množstvím energie, musí být ještě „zvnitřněn". Přivlastním si ho tím, že se s ním identifikuji, tím že pocítím, jak se pak budu cítit, až se uskuteční, a uvidím, jak se budu chovat. Především pocítím silný pocit vděčnosti za splnění. Poté ho úplně vypustím, aby se mohl projevit.

Možná si teď myslíte, že už není nic nemožné. To je v podstatě pravda, když dokážete mobilizovat dostatek energie. Právě v tom je ovšem háček. Jsme sice obklopeni nevyčerpateným zdrojem energie, ale můžeme disponovat jen takovým množstvím, kolik jsme díky velikosti své osobnosti schopni přijmout. Když ale rozšíříte své vědomí, zvětšíte i množství energie, která je pro vás využitelná.

Uvědomte si to, že můžete přijmout jen to, co už v duchu vidíte k sobě přicházet. Když vidím požadovaný cílový stav, už ho duševně vytvářím. A s pomocí mentálního tréninku nechám projevit, co jsem v duchu vytvořil. Může to být zdraví, řešení problému, láska, změna povolání nebo spirituální vývoj. Všechno to jsou dokonalé ideje stvoření, které se projeví, jakmile je dokážu udržet ve svém vědomí!!!...